|
|
Platform governance triangle: The case of the EU Regulation on preventing the dissemination of illegal terrorist content online
Miksová, Karolína ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Magisterská diplomová práce se zabývá vztahem mezi Evropskou unií a soukromými aktéry a soustředí se na představení debaty kolem Nařízení Evropské unie o prevenci šíření teroristického obsahu online. Magisterská diplomová práce aplikuje analytický rámec "platform governance triangle" a snaží se odpovědět na otázku, zdali je možné, aby Nařízení Evropské unie bylo efektivní. Výzkum tvrdí, že efektivita Nařízení závisí na kompetencích jednotlivých aktérů, legitimity Nařízení a toho, zda bylo diskutováno během rozhodovacího procesu a v neposlední řadě na tom, jaká byla dynamika mezi aktéry během negociací a jaké monitorovací a donucovací prostředky jsou nastaveny. Výzkum ukazuje, že Evropská unie je velmi kompetentní v nezávislosti, reprezentativnosti a expertíze díky práci Evropských specializovaných agentur. Soukromí aktéři mají zase jedinečné kompetence omezit šíření teroristického obsahu na Internetu. Díky obsahu Nařízení a tomu, že se do rozhodovacího procesu zapojili různí aktéři, by bylo možné považovat Nařízení za legitimní. Na závěr, Evropská unie nastavila takové monitorovací a donucovací mechanismy, díky kterým by bylo možné považovat Nařízení za efektivní. Klíčová slova protiteroristická politika, Evropská unie, soukromé subjekty, platform governance triangle, teroristický obsah online...
|
|
|
Národní zájem? Analýza sekuritizační strategie české bezpečnostní politiky v rámci boje proti terorismu
Hvězda, Martin ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Zkoumání bezpečnostní politiky se v různých variacích pravidelně zabývá otázkou, co ten který aktér chce prosazovat v domácí nebo mezinárodní politice, jinými slovy, co je jeho zájmem. Termín "národní zájem" není abstraktní kategorií a rétorickým obratem legitimizujícím vládní kroky před veřejností či vůči politické opozici. Jedním z cílů předkládané práce je představit koncept národního zájmu jako užitečný nástroj umožňující bližší zkoumání tvorby domácí politiky v bezpečnostním kontextu. Naším hlavním tematickým zaměřením, v němž zkoumáme utváření národního zájmu, je česká protiteroristická politika v kontextu reakce české vlády a bezpečnostních složek na teroristické útoky proběhnuvší v Paříži na podzim 2015 a v Bruselu v březnu následujícího roku. Mimořádné opatření po útocích v Bruselu v podobě nasazení Armády ČR plnící úkoly policie v rámci smíšených hlídek ve třech českých městech pro nás představuje klíčový projev protiteroristické politiky, jehož utváření dále zkoumáme. Hlavní motivací je vysvětlení příčin, proč došlo ke zmíněnému bezpečnostnímu opatření, které v této podobě nemá v historii ČR obdoby. Docházíme k závěru, že se jedná o výsledek komplexního sekuritizačního procesu v českém bezpečnostním diskurzu, na nějž vláda reagovala těmito opatřeními. Z hlediska teoretických představ...
|
|
|
Právo a ochrana lidských práv v komunikaci Evropské unie jako aktéra mezinárodní bezpečnosti
Peterka, Bohumil ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Cílem této multidisciplinární práce je určit, zda můžeme Evropskou unii považovat za relevantního aktéra vztahů mezinárodní bezpečnosti v kontextu ochrany lidských práv a práva regulujícího oblast mezinárodních bezpečnostních hrozeb. V práci je užita definice aktérství EU, která předpokládá, že pro to, aby EU mohla být vnímána jako aktér v některé z politických oblastí, je třeba, aby byla uznávána aktéry vně EU a byla schopna ovlivňovat jejich jednání. Že je tomu tak, dokazuji na oblasti protiteroristických sankčních seznamů, konkrétně případu Kadi, jehož prostřednictvím EU dosáhla institucionálních změn na úrovni Rady bezpečnosti OSN posilujících ochranu lidských práv. Směrem dovnitř, k členským státům EU, může být EU pokládána za aktéra tehdy, daří-li se jí rozšiřovat vlastní normativní vzorce mezi své členské státy. Na zmíněném případu Kadi a vývoji práva ochrany lidských práv pod vlivem judikatury Soudního dvora pomocí teorie normativního institucionalismu dokazuji, že unijní instituce, v tomto případě Soudní dvůr, dokázal přesvědčit členské země, že by měly stát o to, aby se Soudní dvůr utvářel jako silná instituce ochrany lidských práv, i na svůj mocenský úkor. Tento jev můžeme vysvětlit pomocí konstruktivistického konceptu logiky vhodnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Counter-terrorism policy in the EU and it's impact on human rights
Husárová, Katarína ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zaměřuje na prokázání vztahu mezi určitými aspekty protiteroristické legislativy v EU a jejího dopadu na základní lidská práva. Použili jsme příklad legislativy zadržení bez možnosti kontaktu s okolím ve Španělsku, aby jsme ukázali že odepření základních práv zadrženým, jako je například právo na obhajobu, může vést k systematickému porušování lidských práv pod Články 3,5 a 6 Evropské Úmluvy o Ochraně Lidských Práv. Ukázali jsme, že v EU, kde boj proti terorismu spadá většinou pod trestní právo, je často jediným způsobem jak účinné bojovat proti terorismu vytvoření výjimek ze zákona. Ukázali jsme, že tyto výjimky (například zadržení bez možnosti kontaktu s okolím zmíněné výše) mohou ohrozit lidská práva. Došli jsme k závěru, že v kombinaci s preventivním plošným sledováním občanů a možností zastavit a prohledat občany (Article 44 ve Velké Británii) může dojít právě k systematickému omezováni svobod ostatních, například politické opozice. Náš závěr je takový, že jednotlivě mají některé státy EU (hlavně Španělsko a Velká Británie) protiteroristickou legislativu vedoucí k porušování lidských práv. Hlavní hrozba však leží v možnosti, že by došlo ke zkombinování takové legislativy na celoevropské úrovni.
|
|
| |
host ::
RSS.